Diblastica

Živočichové se dvěma zárodečnými listy a radiální (paprskovitou) tělesnou souměrností.

Houbovci (porifera)

Amobeocyty – jsou schopné fagocytózy a měňavkovitého pohybu, roznášejí částečky potravy od límečkovitých buněk (choanocytů) po těle houby, vylučují do ostiálních kanálku i nestrávené zbytky potravy

Skleroblasty -  vylučují zákl. složku vnitřní opory těla hub > jehlice.

Spongoblasty – vylučují pevná, pružná spongiová vlákna a archeocyty, z nichž vznikají vnitřní pupeny a pohlavní buňky.

Prorocyty – ektoderm. Buňky, jejichž vnitřní kanálek vede z povrchu do oskul. Dutiny houby (uvnitř nich jsou ostie)

                Vzniklé kanálky =>ostie (proudí jimi prokysl. Voda s mikroskop. Částečkami potravy dovnitř těla houby)

Choanocyty – límečkovité buňky, mají tvar komolého kužele s plazmatickým límečkem, v jehož středu kmitá bičík

Ø  Bičíky vytvářejí proud vody směřující od ostií do tělní dutiny a oskulem ven

Ø  Mikroskop. Částečky potravy se zachycují na límečcích choanocytů, pohlcovány jejich plazmou a předávány dále amobeocytům v mezenchymu (rosolovitá hmota uvnitř houbovce)

Rozmnožování

 Nepohl.

Ø  Vnější pučení (na ektodermu mitotickým dělením vznikne pupen)

Ø  Vnitřní pučení (v ektodermu se okolo archeoblastů vytvoří obal – amfidisky, houba takto přečká zimu, zárodek – gemula, celý děj = emulace)

Pohlavní – spermie opouští tělo houby s prouděním vody, ostie jej nasají > spermie se zachytí na límečkovitých buňkách, jejich tělem pronikají do mezenchymu, kde oplozují zralá vajíčka = vznikne larva (amfiblastula)