Pozdní středověk

EVROPA SE POTÝKÁ S PROBLÉMY

Hospodářské potíže

·         Zemědělská kolonizace slábla, 1350 ustala

·         Klesala těžba drahých kovů = snížení hodnoty mincí

·         Lapkovství: přepadaní a olupování kupeckých kolon

Velká morová epidemie

·         Vyhnula se Čechám

·         1347-1352

·         Šířila se po obchodních trasách, hlavně J a Z Evropa

·         Prohloubení zbožností (mor chápán jako trest)

·         Volna antisemitismu a antijudaismu (Židé díky hygieně nebyli tak nakaženi)

Výboje osmanských Turků

·         Pyreneje: zatlačování Maury křesťany

·         JV Evropa – Osmanští Turci – návrat islámu

·         Pol. 14.stol. = překročení Dardanel => uchycení na Balkáně

·         Murad I.: první sultán, 1389 bitva na Kosově poli (porazil srbského vládce), podmanění Bulharska, ohrožování Uher

·         Pol.15.stol.= kontrolovali většinu Balkánu

·         Byzantská říše = moc pouze v Konstantinopoli a v nejbližším okolí

·         Osmané – rozsáhlé armády

Papežství a církev

·         1309-77: papežové sídlili v Avignonu (pod dohledem fr. Panovníků)

·         Církev = okázalý přepych, politická moc, kritizována

·         Úpadek papežství + neschopnost císařů ovlivňovat evropské poměry => konec představy jednotné křesťanské Evropy

FRANCIE A ANGLIE ZA STOLETÉ VÁLKY

Příčiny

·         1328: skončila ve Francii vláda Kapetovců => nástup dynastie Valois

o   Eduard III. (ANG) Odmítl uznat jejich nárok na francouzskou korunu, chtěl posílit vliv na Flandrech, uchovat a rozšířit anglické državy ve Francii, usiloval o fr. Trůn

Stoletá válka

·         Napětí přerostlo v roce 1337

·         Anglie získala 2/3 území Francie

·         Rozsáhle boje propukly až v roce 1346 – Angličané se vylodili v S Francii (porazili fr. Vojska v bitvě u Crécy/Kresčaku = zahynul tam český král Jan Lucemburský)

·         Přístav Calais – padl do rukou Anglie

·         Příčiny porážky Francie: tradiční způsob válčení (ANG – žoldnéřský systém, dobří lučištníci)

·         1420: Jindřich V. zajistil nástupnictví na fr. Trůn, po jeho smrti se Francouzi vzchopili k odporu

·         Jana z Arku: v čele fr. Vojsk, pomohla ke korunovaci Karlovi VII. (Valois), dodala vojsku zpátky odvahu, upálena 1431 (zmanipulovaný proces)

Vliv

·         Vydržování vojsk = nákladné = > povstání ve FR – povstání jacquerie (selské povstání, rozdrceno)

·         ANG – povstání Wata Tylera = bývalý voják, 1381, vtáhl se sedláky do Londýna

o   Opuštěnou půdu zabírali šlechtici, ustanovení max. mzdy (snaha zaměstnat lidi)

·         15. Stol. = Francie se vzchopila, Ludvík XI.

·         ANG – cesta k uklidnění trvala déle, zápas o trůn (Válka dvou růží), 1458 – Tudorovci

LUCEMBURKOVÉ NA ČESKÉM TRŮNĚ

Jan Lucemburský

·         1310: korunován čtrnáctiletý syn římského panovníka Jindřicha VII.

·         Manželka: Eliška Přemyslovna (sestra Václava III.) – nebyla nikdy v Lucembursku

·         Vychováván na fr. Dvoře

·         Český stát nepovažoval za svou vlast

·         Trávil čas v Paříži a Lucembursku = „král cizinec“

·         Rozšířil území Českého království (Chebsko, Horní Lužice, většina slezských knížectví)

·         1344: biskupství povýšeno na arcibiskupství (položen základní kámen Svatovítské katedrály)

o   Katedrála sv. Víta = Jan + Karel IV. + arcibiskup Arnošt z Pardubic, na místě románské baziliky, hl. chrám pražského arcibiskupství, korunovační prostor

·         Udatný rytíř a válečník

·         1346: bitva u Kresčaku (proti ANG), zahynul

Vláda krále Karla v Českých zemích

·         Karel IV.: vychován v Paříži, hovořil pěti jazyky, vlastním jménem Václav (biřmován na Karla), v 6 letech přemístěn do Paříže

·         1330: Markrabě moravský, získal titul od JL, spolu spravovali české země – Lucemburské dvojvládí

·         Po skonu Jana – byl již římským panovníkem a stal se českým králem

·         Září 1347: korunován českým králem -> nová koruna (není panovníkovým majetkem = majetek sv. Václava)

·         7.4.1348: vydal řadu listin, ustanovil velké soustátí: země Koruny české (české království, Morava, slezské vévodství, Horní Lužice, 1368 – Dolní Lužice)

Založení pražské univerzity

·         7.4.1348: založena, 4 fakulty

Karlova péče o Prahu

·         Praha = hl. město Českého království, největší středoevropské město (40 000)

·         1348: založení Nového Města pražského

·         Nový kamenný most = Karlův

·         1353: Hradčany (blízko Pražského hradu) – bydleli zde převážně lidé podílející se na opravě královského paláce, stavbě Svatovítské katedrály, úředníci, církevní hodnostáři

·         Hladová zeď: 1361, pracovali na ní chudí lidé, aby si přivydělali

·         Zřízení arcibiskupství v Praze (s otcem)

Rozkvět českých zemí

·         Šlechta zabránila vyhlásit zemský zákoník (popisuje vztah šlechty ke králi, ve skutečnosti první ústava)

·         Snaha o to, aby přes Čechy vedla mezinárodní obchodní cesta, skončila neúspěchem

·         Důvody rozkvětu: naleziště Ag, dokončení kolonizace, rozvoj zemědělství, osobnost Karla IV.

Karel IV. a Evropa

·         1355 – korunován císařem = poprvé český král tento titul obdržel

·         1348-57: hrad Karlštejn – v jeho věži byly uloženy korunovační klenoty SŘŘ

·         Zlatá bula pro říši: 7 kurfiřtů (stačí pouhá většina hlasů)

·         Nechal Václava korunovat římským králem, Zikmundovi pak vyhlédl polskou korunu

Václav IV. = zhoršení poměrů

·         1380: epidemie moru (zemřelo 10-15% obyvatelstva)

·         Klesla hodnota českého gorše, úbytek lidí

·         Václav IV. – spor s Janem z Jenštejna – podporoval odlišného papeže (Avignon X Řím), Václav IV. chtěl podřídit církev státu

·         Jan Nepomucký – podpořil biskupa zvoleného mnichy a ne králem, proto zabit

·         Spory se šlechtou (vyšší), proto se obklopoval nižší šlechtou a měšťanstvem, dvakrát zajat

·         Papežské schizma => nepokusil se o císařskou korunu

POČÁTKY OPRAVNÉHO HNUTÍ V ČESKÝCH ZEMÍCH

·         Politický neklid, hospodářské potíže => touha po nápravě (východisko hledali církevní vzdělanci)

·         Terčem kritiky se staly viditelné spory v církvi (úkol: napravit podle vzoru bible samotnou církev)

·         1350: bible přeložena do češtiny => velká role připadla kazatelům (pro negramotné)

Působení Jana Husa

·         Reformní hnutí = počátek 15. Století (Jan Hus, 1402 – kazatel v Betlémské kapli, propagoval myšlenky Angličana Johna Wyclifa, církev měla být zbavena pozemkového majetku, odmítání odpustků)

·         Nesouhlas pražského arcibiskupa i církevních prelátů = označili Wyclifovy i Husovy myšlenky jako kacířské

·         Václav IV. Husa a jeho přívržence podpořil

·         1409: Dekret kutnohorský (změna poměrů hlasů na pražské univerzitě, dříve měli příslušníci cizích národů nad členy českého národa převahu v poměru 3:1, nyní se situace obrátila)

o   Cizí opustili na protest Prah a rozšiřovali v zahraničí zprávy o Husově kacířství

·         Hus: Klatba, nad Prahou byl vyhlášen interdikt (zákaz bohoslužeb), odešel z Prahy na Kozí Hrádek

·         Zikmund Lucemburský (bratr Václava IV.) = podnět ke konání koncilu (měl řešit papežské schizma) > Hus přijal pozvání (měl písemné bezpečnostní záruky)

·         6.7.1415 upálen (odsouzen jako kacíř, o necelý rok později byl upálen i Jeroným Pražský)

·         Výsledky koncilu: odsouzení Husa, zvolen nový papež -> Martin V.

Přijímání z kalicha a poutě na hory

·         1414: Jakoubek ze Stříbra: přijímání svátosti oltářní pod obojí způsobou (víno + chléb)

·         Kalich: znamení přívrženců Husa (=kališníci, husité, utrakvisté)

·         Zikmund a papež hrozili Václavu IV. křížovým tažením (musel učinit přítrž Husovu učení)

·         Husité nemohli konat bohoslužby na statcích katolických šlechticů => scházeli se na vyvýšených místech (na horách) => Tábor, Oreb

·         5 husitských měst: Plzeň, Klatovy, Louny, Žatec, Slaný

·         Chiliasmus: myšlenka, že Kristus sestoupí na zem a bude tisíc let vládnout

·         Obyvatelé Tábora: očekávali konec světa, zrušili třídy (vrstvy), Žižkovi se tam nelíbilo

HUSITSKÁ REVOLUCE A JEJÍ DŮSLEDKY

Výbuch husitské revoluce

·         30.7.1419: Nové Město Pražské, první pražská defenestrace (vyhození konšelů a úředníků z okna), Jan Želivský a jeho přívrženci

·         Do r.1436: České království bez panovníka (neuznali Zikmunda L.) = „zemská vláda“

Husitské svazy

·         Husité nebyli názorově jednotní

·         1426: vůdce táborové strany: Prokop Holý

·         Orebité: centrum Hradec Králové, 1423 – v čele Žižka, po jeho smrti si říkali sirotci

·         Pražané: nejmírumilovnější, Jakoubek ze Stříbra + Jan Rokycan

·         Společný program: 4 artikuly pražské (přijímání z kalicha, povinnost zakazovat smrtelné hříchy, svobodné kázání božího slova, zákaz světského panování kněží)

Průběh husitské revoluce

·         Král Zikmund se pokusil husity porazit vojensky

·         1420: papež vyhlásil křížovou výpravu proti husitům (=>snaha vyhladovět Prahu)

·         Vítkova hora: křižáci utrpěli porážku (táborité vedeni Žižkou), výprava rozpuštěna

·         Listopad 1420: Zikmund poražen před Vyšehradem

·         Čáslavský sněm

o   Jaro 1421: sněm zemí Koruny české v Čáslavi

o   Zikmundova korunovace prohlášena za neplatnou

o   Potvrzení 4 pražských artikul

o   Dvacetičlenná dočasná zemská vláda (pro vzájemné spory mezi husity brzy skončila)

o   1422: popraven Jan Želivský (popudil si proti sobě Pražany)

·         Odchod Jana Žižky z Tábora

o   1422-23: vyvrcholení sporů mezi Žižkou a táborským kněžstvem

o   Žižka vybudoval z orebského svazu mocné uskupení – boj proti českým katolíkům a umírněným husitům

o   1424: bitva u Malešova:porazil katolíky spojené s pražany

o   Po smrti Žižky: vojenské výpravy do sousedních zemí („spanilé jízdy“), propagace husitských myšlenek, snaha přivézt do země chybějící zboží a potřebné peníze

o   Žižka: vozová hradba, chorály, dobrý vojevůdce, „Žižkův vojenský řád“, nikdy nebyl poražen, nižší šlechtic (zeman)

·         Prokop Holý v čele táboritů

o   1426: porazili saskou výpravu před Ústí nad Labem

o   1427: porazili křížovou výpravu u Tachova, 1431 – křižáci uprchli od Domažlic

o   1433: husitská delegace se účastnila velkého koncilu v Basileji, rozkol v husitských řadách

o   30.5.1434: bitva u Lipan, táborská a sirotská vojska podlehla umírněným husitům posílených katolíky

Výsledky husitské revoluce

·         1436: Jihlava, vyhlášena „basilejská kompaktáta“ (dohody mezi koncilem a husity, mohli přijímat z kalicha, zanechání uloupeného majetku)

·         Čechy: země dvojího lidu (husité a katolíci)

·         Kompaktátu neuznal papež

·         Zikmund: uznal výsledky husitské revoluce => byl uznán českým králem

·         Jan Roháč z Dubé = bouřil se proti Zikmundovi, 1437 – dobyt jeho hrad Sion, skončil na šibenici

·         Vítězná, i když svůj program neprosadili v plném rozsahu

Království dvojího lidu

·         Katolická církev ztratila podstatnou část majetku

·         Jan Rokycan: zvolen pražským arcibiskupem, koncil ani papež jej nepotvrdili v úřadě

·         Zikmund L.: 1437 vymřeli Lucemburkové po meči

·         1439-53: český trůn opět neobsazen

o   Syn Zikmundovy dcery a Albrechta Habsburského Ladislav Pohrobek byl dítětem (nemohl panovat), krátká vláda, náhlá smrt roku 1457

·         Husité dosadili na český trůn svého vůdce Jiřího z Poděbrad a z Kunštátu (od r. 1452 se osvědčil v úřadu zemského správce), byl skutečně volen (2.3.1458), nepocházel z panovnického rodu (šlechtic)

·         Před Jiřím: uherská politická reprezentace zvolila panovníkem šlechtice Matyáše Korvína (katolik)

·         Jiří z Poděbrad byl husita (= pro většinu Evropy kacíř), obratný politik, papež zrušil basilejská kompaktáta, ale on přesto chtěl kompaktáta dodržovat, snažil se dohodnout s papežem (mírový návrh, spory se měly řešit diplomaticky)

·         Papež prohlásil Jiřího za sesazeného z trůnu–vypuklo povstání katolíků (podpoření Korvínem)

·         1469: Matyáš Korvín v Olomouci korunován českým králem

·         Válka mezi Poděbradem a Matyášem trvala 3 roky, ukončena smrtí Jiřího

·         Po smrti Jiřího (1471) – jeho stoupenci zvolili Jagellonce, česká země rozdělena (Jagellonci – Čechy, Korvín – Morava, Slezsko, Lužice)

·         Po Matyášově smrti – Vladislav Jagellonský scelil země koruny české, získal také uherský trůn

·         Až do 1918: české země+uherská stát = personální unie (spojení dvou a více samostatných států pod osobou jednoho panovníka)

·         1485: čeští katolíci uznali kompaktáta jako základní zemský zákon

·         Nastalo období české snášenlivosti

·         Jednota bratrská: P. Chelčický, chtěli chudobu, výklad Písma, hnuí obyčejných lidí, scházeli se mimo vesnice, odmítali vzdělání, vyhnáni do Polska po Bílé hoře, přeložili Bibli (Bible kralická), odmítali násilí

ČESKÝ STÁT ZA VLÁDY JAGELLONCŮ

Hospodářská obnova

·         Období válek zhoršilo hospodářské poměry, klesl počet obyvatel = nedostatek poddaných = snižovaly se příjmy vrchností

·         Sklonek 15.století = sháňka po lidech, oživení hospodářské činnosti

Rybníkářství a pivovarnictví

·         Šlechta začala podnikat

·         Chov ryb – vznik sítě rybníků (páni z Pernštejna, Rožmberkové)

·         Klesal zisk královských měst (pivo)

Zápas měst se šlechtou

·         Počátek 16. Století: spor mezi královskými městy a šlechtou

·         1500: šlechtičtí zástupci připravili ústavu („Vladislavské zřízení zemské“), která zpochybňovala zastoupení měst na zemských sněmech

·         1517: Svatováclavská smlouva (královským městům zůstalo zastoupení na sněmech, ale nesměli bránit šlechtě v podnikání)

Těžba stříbra

·         Po r. 1500

·         1516: Krušné hory, na panství rodu Šliků = naleziště stříbra (Jáchymov – mincovna razicí tolary)

Stavovský stát a Jagellonští panovníci

·         O politickou moc se dělily stavy (reprezentující určité spol.vrstvy), zemský sněm omezoval moc českého panovníka

·         1490: Vladislav II. Jagellonský: přesídlil do uherského Budína

·         Ludvík Jagellonský: čelil tureckému nebezpečí, 29.8.1526: zahynul při útěku z bitvy u Moháče (jeho vojska podlehla přesile osmanských Turků)

Pozdněgotické umění v českém soustátí

·         Obrazoborectví: bojovníci bořili kostely, ničili sochy, obrazy svatých

·         Budování nových a zpevňování starších hradů

·         Pozdněgotický sloh: zdobné klenby, motiv uschlých a přeseknutých větvi, oblouky,…

·         Prašná brána (Matěj Rejsek), Vladislavský sál (Benedikt Ried)

·         Malířství a sochařství: Mistr litoměřického oltáře

·         Přelom 15. A 16. Stol.: rozvoj nižších (městských) škol

STŘEDOVÝCHODNÍ EVROPA A RUSKO

Uherský stát ve 14. A 15. Století

·         Maďarsko, Slovensko, Podkarpatská Rus, Chorvatsko, Bosna, část Jugoslávie

·         Naleziště drahých kovů

·         14. Století – dynastie Anjouvců > Zikmund L. (útoky osmanských Turků) > Matyáš Korvín (boj s Turky) > Jagellonci (jejich vláda skončila bitvou u Moháče)

Polsko a Litva

·         Kazimír III. Veliký: založil univerzitu v Krakově, poslední Piastovec

·         Závěr 14.stol.= zasedl na polský trůn litevský kníže Jagello (dlouho pohan, po přijetí křesťanství roku 1386 se stal polským králem, po křtu přijal jméno Vladislav a stal se zakladatelem nejslavnějšího polského panovnického rodu – Jagellonců)

·         Vytvoření svazku (unie) mezi oběma státy

·         Christianizace Litvy

·         1410: porazili oddíly německých rytířů v bitvě u Grunwaldu

·         Kazimír IV.:  uzavřel (1466) v Toruni s řádem něm. Rytířů mír, získal území při ústí Visly

Ruské oblasti v zápase s Tatary

·         Rusko rozdrobeno na řadu knížectví závislé na Zlaté hordě

·         Moskevské knížectví: vybudování Kreml, 1380 spojili ruská vojska a porazili Tatary (bitva na Kulikovském poli) = Tataři brzy Moskvu dobyli a zpustošili

·         15.stolení : vnitřní nesváry ve Zlaté hordě

·         Ivan III. Připojoval a sjednocoval okolní území, jako první začal užívat titul car, 1480 – Zlatá horda se stáhla z ruských oblastí

·         Počátek 16. Století: rozpad tatarského státu

·         Moskevská Rus byla zaostalá, pravoslavná církev