ETRUSKOVÉ A POČÁTKY ŘÍMA
- přejali písmo od Řeků, není dochování dostatek památek, neznáme jejich původ
- objevili se v Itálii v 10.-9.stol. př.n.l.
- Nedospěli k jednotnému státu = řada suverénních městských států
- vyspělé zemědělství i řemeslo, nejlepší zpracovatelé kovu
- 7.stol.př.n.l. = střet s Řeky, obsazení Latia = z primitivních vesniček (u Tiberu) vybudovali město = Řím (r. 753 př.n.l.)
- 6.stol. = rostla konkurence Kartága a Řecka – úpadek Etruskie
- 474 př.n.l.=Řekové je porazili v námořní bitvě u Kýmé
- 5. tol.př.Kr.= vpád Keltů, 265 př.n.l. = dobytí posledního svobodného města (Římané ovládli etruská města)
Vznik Říma
- 753 př.n.l.
- Spory mezi patriciji (urozená vrstva) a plebeji (lid)
- Kapitol, Palatinus, Vatikán, Aventin, Kvirinál, Viminál, Eskvilin
- plebejové = 3x opustili město (secese)
Etruští králové (7)
- Servius Tullius: předposlední etruský král, reformy (rozdělil obyv. do majetkových tříd, čtyři místní tribua - okresy)
- 510 př.Kr.= vyhnání z Říma (poslední král-Tarquinius), vznik republiky
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA DO OVLÁDNUTÍ ITÁLIE
Boje plebejů za emancipaci
- 494 př.n.l.=první secese, odchod na pahorek poblíž Říma
◦ vznik tribunátu lidu (úředník, volen lidem, měl právo veta)
- 449 př.n.l.=druhá secese, vznikly zákony dvanácti desek = rovnost občanů před zákonem
- 3. stol.př.n.l.= 3. secese
Politické zřízení Říma
- podobné řeckým
- sněmy = volby úředníků
- senát = státoprávní orgán, dozor, sněm patricijů, členství bylo doživotní
- konzulové = 2 roky, v čele státu, volí je sněm
- cenzoři = odhadovali jmění (pro zařazení do majetkových tříd)
- diktátor = v případě nebezpečí, půl roku, neomezená moc
- občan: narozením, Latinové přistěhováním, za zásluhy
◦ práva: účast na sněmu, uzavírat manželství, vlastnit soukromý majetek,...
◦ povinnosti: daně, služba v armádě
Ovládnutí Itálie
- podmanění lat. měst (po etruských, Římané neuzavírali mír)
- Keltové na severu = Galové, 387 př.Kr.=vnikli do Říma
- 3.stol.př.Kr.=porazili Samnity
- 272 př.Kr. = kapitulace Tarent (poslední řecká kolonie)
- 265 př.Kr.=pád etruské Volsinie
- Jihoitalšti Řekové= pozvali si na pomoc Pyrrha, Pyrrhos vyhrál, ale za cenu těžkých ztrát
ŘÍMSKÁ REPUBLIKA DO OVLÁDNUTÍ STŘEDOMOŘÍ
Kartágo
- založení: 814 př. Kr., Afrika (Tunis), bohatli z obchodu, obrovské loďstvo, objevné plavby
- národ: Féničané („Punové“ dle Římanů)
Punské války
- mezi Římem a Kartágem
- 1. První punská válka (264-241)
◦ o Sicílii, Římané vyhráli, stali se námořní velmocí (vybudovali loďstvo)
◦ 241 = u Aegatských ostrovů, rozhodující bitva
◦ Kartágo zaplatilo vysoké válečné náhrady, odešli do Španělska
- 2. Druhá punská válka (218-201)
◦ Nové Kartágo – Hispánie
◦ 221=Hannibal velitelem
◦ 218=vpád Hannibala do Itálie, porážel Římany, ústup vojsk, dostal se k branám Říma
▪ 217=bitva u Trasimenského jezera
◦ Publius Cornelius Scipo Maior=ukončil válku, zaútočil na Kartágo
▪ bitva u Zamy (202 př.Kr.)
◦ Kartágo zaplatilo vojenské škody, nesmělo vést války bez svolení Říma
- 3. Třetí punská válka (149-146)
◦ M.P.Cato: na konci každé své řeči říkal „A ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno.“
◦ Kartágo: bránili se útokům > příchod Římského poselstva, snažili se udržet mír, Řím jim diktoval tvrdé podmínky, první-odevzdat všechny zbraně, na druhou nepřistoupili, začala válka, 2 roky vzdorovali, P.C.S.Minor dobyl vyhladovělé Kartágo, vypleněno a zničeno
Ovládnutí Makedonie a Řecka
- série tří makedonských válek = 168 př.n.l. Bitva u Pydny, římské vítězství
- 146 př.Kr. = srovnali se zemí Korint
- Středozemní moře - „mare nostrum“ (naše moře)
KRIZE ŘÍMSKÉ REPUBLIKY
- Řím zbohatl díky válkám, levné obilí (důsledky jako v Řecku)
Důsledky rozmachu
- drobní rolníci nebyl schopni konkurovat levnému obilí = jejich statky skupovali velkostatkáři = vznik obrovských statků „latifundie“
- vojáci nacházeli své pole zabraná, nemohli se nechat najmout do práce (otroci byli levnější) = odcházeli do Říma = bezzemci – chudinka Říma = nebyli povinni vojenskou službou
- velkostatkáři začali pěstovat víno a olivy (na olej)=Itálie byla závislá na dovozu
- otroci byli levní, špatné podmínky = otrocké povstání
◦ 136 = Sicílie, vzdorovali 4 roky
Bratři Gracchové
- T.S.Gracchus = 138 př.Kr. Zvolen tribunem lidu
◦ 133=pozemkové reformy (stanovil maximální výměru půdy pro rodinu)
◦ kandidoval znovu na místo tribuna = zabit
◦ v jeho práci pokračoval bratr Gaius
- Gaius Gracchus = prosadil nízkou cenu obilí pro chudinu
◦ jezdci mohli vybírat daně v provinciích v Asii
◦ 121=nepokoje, Gaius zvolil smrt
Optimáti a populáři
- dvě protichůdné politické strany (názory)
- populáři=střední vrstva (občas jezdci), oporu jim bylo lidové shromáždění a tribunát lidu
- optimáti: notilita (zvláštní skupina, jejichž předkové nebo oni sami zastávali římské úřasdy), opora byl senát
- ozbrojené konflikty – občanská válka
- do čela obou stran se dostali znamenití vojevůdu
◦ populáři: Gaius Marius, několikrát konzulem, vojenské reformy (základem armády byli námezdní vojáci), pro nejchudší byla vojenská služba zdroj obživy
◦ optimáti: Lucius Cornelius Sulla, zastával několik úřadů
Válka se spojenci
- 90 př.Kr.=spojenci vypověděli Římu válku (kvůli občanství)
- vpád pontského krále Mithridata
- Řím udělil občanství lidem (spojencům) žijícím blízko
◦ rozšíření občanství (celá Itálie jižně od Pádu)
Sullova diktatura
- L.C.Sulla=titul diktátora na neomezenou dobu /vyhrál bitvu s Mithridatem/ od 82 př.Kr.
◦ Proskripce: seznam nežádoucích osob, majetek jim byl konfiskován, mohli být beztrestně zabit
◦ rozšířil senát 300 na 600
◦ omezení práva tribunů lidu a lidového shromáždění
◦ 79 př.Kr. = vzdal se diktatury
- Spartakovo povstání (73-71)
◦ Thrák Spartakus (gladiátor) velel povstání
◦ několik tisíc vzbouřenců
◦ otroci vítězili nad legiemi Římanů
◦ potlačeno Marcem Liciniem Crassem
První triumvirát
- Crassus, Pompeius a Caesar vládli společně Římu
- Crassus=pověstné jmění, optimát, 70 př.Kr.-konzulem, Sýrie, dostal se do konfliktu s Parthy /byl zabit/
- Pompeirus=porazil Sertoriova vojska v Hispánii, vládl tam, nechal se však znovu zvolit konzulem Říma, chtěl převzít moc
- Caesar=Gálie, vrátil se do Říma (když Pompeius chtěl uchvátit moc), 49 překročil Rubikon>občanská válka, Pompeius utekl do Řecka, pak do Egypata /zabit z vůle faraona Ptolemaia XIII., nechtěl, aby Římané napadli Egypt – Egypt byl stejně napaden Caesarem, který na trůn dosadil Kleopatru/
◦ nechal se jmenovat doživotním diktátorem (od r. 45 se stal samovládcem)
◦ reformy, podporoval kolonizaci, chudině zajistil bezplatné příděly obilí („chléb a hry“), hojně uděloval občanské právo, zavel nový (juliánský) kalendář ->s přestupnými roky
◦ měl v plánu kodifikovat římské právo, prokopat průplav přes Korintskou šíji, vysušit močály
◦ 44 př.Kr.=zavražděn senátory /chtěli osvobodit Řím z rukou tyrana, nechtěli se zmocnit vlády!), někteří chtěli beztrestnost pro vrahy a jiní pomstu
Druhý triumvirát
· Marcus Antonius (V provincie) + Octavianus (vnuk jeho sestry, Itálie) + M.A.Lepidus =>chtěli společně pomstít Caesara, pak se jejich jednota zhroutili a začali spolu válčit
· Lepidus = vycouval z triumvirátu, Afriku po něm přebral Antonius
· 42=bitva u Filipp=poražení vrahů Caesara
· 31=bitva u Aktia, Octavianus vs Antonius, Kleopatra a Antonius uprchli a spáchali sebevraždu
◦ Octavianus (později Augustus) se stal jediným vládcem Říma
ŘÍMSKÉ IMPÉRIUM
· rané císařství = principát
· moc se hromadila v rukou jediné osoby (která byla zároveň senátorem, konzulem a tribunem lidu)
Augustus
· upevnil moc
· 27 př.Kr.=oznámil senátu, že se vzdává pravomocí, formalita, přemlouvali jej, ať zůstane (díky tomuto gestu jej nemohli obvinit z uzurpování moci)
◦ Senátu přiznal podíl na řízení státu = získal jejich podporu
· klid v Římě
· pax romana= římský mír
· 5 př.Kr.=provincie v Germánii, Germáni si osvojovali taktiku Říma, nebezpečí
· 9 n.l.=Germáni porazili Augustova vojska, bitva v Teutoburském lese
◦ římské hranice ohrožoval Markomanský král Marobudus
◦ V = říše Parthů
· Augustus se snažil o diplomacii
· hranice = Rýn a Dunaj = soustava vojenských táborů, palisády, hradby => linus romanus, castrum=velké pevnosti, castelum=malé pevnosti; obchodní střediska s barbary, velké příjmy
· morální úpadek římské společnosti, rozklady rodin (zavedl proti tomu zákony, svobodní muži nesměli dědit, ženy platily zvláštní daně,...)
· hmotně podporoval řady autorů, zvláště básníků („zlatí věk římského básnictví“),G. C. Maecenas=podporoval umělce
· provincie:stanovení pevného platu úředníku, senátní a římské provincie (státní a císařská pokladna), zaváděl nové daně, stavební podniky (budoval stavby v Římu, palác na Palatinu, mramor
· v Římě nesměli být legie, prétoriáni = osobní vojenská složka císaře, kontrola nad Římem, dokázali svrhnout císaře
Iulsko-Claudijská dynastie
· Augustus-Tiberius-Caligula-Claudius-Nero
· vzkvétání Římského impéria
· ubývalo otroků, byli dražší, zlepšování péče
· kolonát: statkáři pronajímali část své půdy bezzemkům, kteří platili pevný nájem, co vypěstovali navíc si mohli nechat
· Tiberius: nechal ukřižovat Krista, vojenský velitel, zavedl úsporná opatření (omezení rozdělování obilí chudině), obnovil disciplínu ve vojsku, stíhal přehmaty úředníků
◦ 26 n.l. = odešel na ostrov Capri a říši řídil prostřednictvím dopisů
· Caligula: 37 n.l., Augustův pravnuk, odstranil udavačství, nařídil daňové úlevy, přestal dosazovat úředníky (volení), sadistické sklony, povraždil příbuzné, „Ať si mě nenávidí, jen když se mě bojí!“, 41 = zavražděn velitelem pretoriánů
· Claudius: strýc Caliguly, věnoval se vědě, sepsal dějiny Etrusků a Kartága, budoval vodovody a silnice, hojně uděloval římské občanství
· Nero: 54, adoptivní Claudiův syn, vychoval ho Seneca, systematicka konfiskace, vynucené sebevraždy a popravy, pokládal se za umělce, pravděpodobně zapříčinil požár v Římě, vyprázdnil státní pokladnu
Flaviovci
· Vespasianus-Titus
· Vespasianus: potlačil vzpouru v Judeji, kontrola výdajů, poskytoval obyvatelům provincií možnost uplatňovat se v politice, 69 n.l. (nastoupil)
· Titus: velmi oblíbený, došlo k výbuchu Vesuvu (vládl tedy jen 2 roky), 79 n.l. (nastoupil)
Adoptivní císaři
· Nerva-Trainus-Hadrianus-Marcus Antonius
◦ Nerva: senátor a zkušený právník, originální řešení nástupnické otázky (vyhlídl si u vojska oblíbeného a schopného místodržitele Germánie>Traina>a adoptoval jej)
· Trainus: největší rozloha impéria, kolem r. 100, pořádek v říši
· Hadrianus: vzdal se neklidných končin, hodně cestoval
· Marcus Aurelius: 166 n.l., vážné problémy, ohrožení Parthy a germánskými kmeny, markomanské války (dostali se do blízkosti Brna, Trenčína), účastnil se, filosof, věnoval se umění, zemřel v provincii Panonie (oblast dnešního Maďarska)
Severovci
· krize římské říše
· pečovali o armádu
· 212: římské občanství bylo udělováno všem svobodným občanům impéria
Krize impéria
· rozkvétání kolonií, ne na úkor impéria
· uplatňování kolonátu=často byla však přidělována špatná půda, kolóni upadali do dluhů, závislost na velkostatkářích
· naturální směna místo peněžní
· Ohrožování okolními státy, loupeživé bandy, opuštění polí a statků, přepadávání kupců – úpadek obchodu, není pro koho vyrábět – úpadek řemesla, poslední hodnotné peníze jsou schovávány na horší časy – ztráta velkého množství drahých kovů
· honestiores=vyšší úředníci, vyšší důstojníci a senátoři
· humiliores=ostatní, téměř na úrovni otroků, odlišné zákony než honestiores
· vojenští císaři (235-284):vojenští velitelé, provolávaly je jejich legie, střídání panovníků, nebyli schopno vyvést impérium z krize
POČÁTKY KŘESŤANSTVÍ
· 30 n.l. = vznik křesťanství, spojeno s osobou Ježíše
· počátky v Palestině v židovské komunitě
· principy, jak žít „správně“ se uchytily
· církev prošla celou římskou říší
· Římané se snažili potlačit křesťanství, ale i přesto se mezi běžným lidem rozšířilo v tajné struktuře
ŘÍM ZA DOMINÁTU A ZÁNIK IMPÉRIA
· těžké poměry, zoufalá situace
Diocletianus (284-nástup)
· zrušil senát (skoncoval s „hrou na republiku“)
· rozdělil říši na 2 části – dva císaři – každý císař měl svého plnohodnotného nástupce – 4 lidé vládli Římu (tetrarchie)
· dominát: styl vlády, není senát, císař rozhoduje o všem, byl však volen(?)
· nechal pronásledovat křesťany (mohli za zlo v Římě), upevnil tak svou pozici, nechal povraždit tisíce lidí
· staral se o armádu – kvůli počtu nabíral barbary (barbarizace)
Constantinus
· chtěl využít křesťanství ku prospěchu státu
· edikt milánský: povolil křesťanství, bylo rovnocenné
· začaly vznikat instituce sjednocující křesťanství
· nikajský koncil: schváleno nikajské vyznání víry, zformulování křesťanství, vytvořeno církevní dogma, co s ním nesouhlasilo, bylo považováno za herezi (kacířství, např. Ariánství - Germánie)
· sympatizoval s křesťanskou vírou, pokřtít se nechal na smrtelném loži
· nechal vybudovat nové hlavní město = Konstantinopolis (Cařihrad>Istanbul) v oblasti Byzantion, přirozený přístav, Bospor
Zánik Římské říše
· 375: na Vizigóty a Ostrogóty zaútočili Hunové, Vizigóti se usadili v Thrákii, vznikaly spory > 378 – bitva u Hadrianopole
· 380: nástup Theodisia, křesťanství se stalo jediným možným náboženstvím
· 395: Theodosius rozdělil svou říši mezi své dva syny = rozdělení Římské říše na Západní část (centrum říše=Ravenna) a Východní část (Byzanc, centrum říše=Konstantinopolis)
· 410: Vizigóti dobyli Řím
· Vandalové a Svévové do Hispánie a Afriky
· Hunové útočí na Balkán
· 451: bitva národů u Katalaunských polí, Hunové vs. Římané, velké ztráty Hunů, Attila se stáhl, o rok později chtěl znovu zaútočit, ale jeho vojsko likvidoval mor, a také údajně jej od útoku odvrátil rozhovor s papežem Lvem I.
· Vandalové – z Německa >Francie>Španělsko>Afrika.. Z Afriky>Kartágo, 455: vpadlí do Říma
· úpadek hospodářství
· nájezdy barbarských kmenů (západ-Germáni, východ-Hunové)
· 476: byl sesazen poslední římský císař Romulus Augustus, nahradil ho germánský vojevůdce Odoaker
KULTURA
Náboženství
· polyteismus
· Iova (Jupiter, vládce bohů), Iuonona (manželka Jupitera), Minerva (moudrost), Mars (válka),...
Jazyk
· latina – indoevropský jazyk, základ moderních jazyků, jazyk vzdělanců (odborná terminologie), většina mezinárodně používaných slov
Literatura
· Římané milovali historii, povýšili ji nad mytologii
· Titus Livius – „Od založení města“
· Publius Cornelius Tacitus
· Caesar - „Zápisky o válce galské“,...
· poezii přebrali od Řeků
· hrdinský epos: Gnaeus Naevius-“Punská válka“, Quintus Ennius, Publius Vergilius Maro (Aeneis)
· didaktický epos: Titus Lucretius Carus, Publius Ovidius Naso (cyklus krátkých epických básní)
· lyrika: Catullus, Quintus Horatius Flaccus
· tragédie: oblíbené, kromě mytologie zpracovávali i historické témata
· komedie: nejdříve jen překlady, náměty z domácího prostředí, Titus Maccius Plautus,Publius Terentius Afer
· řečnictvi: Cicero, Seneka mladší
Věda
· místo filosofie, etika-slušné chování, vztah člověka a obce
· hygiena-kanalizace, spalování mrtvol, vysoká úroveň lékařství, lázně
· lékař-Galenos, shrnul všechny dosavadní znalosti
Architektura
· převzali od Řeku a Etrusků (oblouky, klenby, chrámy, divadla)
· Panteon, chrám na Kapitolu
· amfiteátr: sedadla umístěna kolem oválného prostoru uprostřed (aréna) > Colosseum
· triumfiální oblouky (např. Constantinův) na počest vítězství
· veřejné lázně, vodovody, silnice (snažili se o přímost)
· činžovní domy: vícepatrové, rodinné domy: atriový, vila
Malířství
· nástěnné malby na domech, mozaiky
Sochařství
· portrét, reálný (drželi se skutečnosti)
· posmrtné masky
· historický reliéf
Žádné komentáře:
Okomentovat