Francouzská revoluce
Konec absolutismu - svolání generálních stavů
18. stol. Francie nejmocnější státem
Obyvatelstvo rozděleno do tří stavů – duchovní (100 000), šlechta (400 000), třetí stav (26 miliónů)
Cenzura slova, tisku – merkantilistický hospodářský systém, náboženská netolerance
1774 – nástup krále Ludvíka XVI na trůn
Finanční krize – obrovské státní dluhy, Daně platil jen třetí stav – obrovské výdaje dvora na zábavy, válčení
Pokus o daňové reformy – např. ministr financí Turgot
Z důvodu finanční tísně panovník svolává generální stavy – 1789 Versailles
Třetí stav se odtrhl (král nechtěl odstoupit ze svého způsobu vlády) a vytvořil Národní shromáždění
Požadavky NS = omezení královy moci ústavou, vytvoření zákono., výko., soudní moci, občanskou rovnost
Král nucen NS uznat – přidávali se k nim také většina duchovenstva a šlechty
Odstranění starého režimu
14. července1789 povstal pařížský lid a dobývá bastilu (pevnost, symbol absolutistického režimu, sklad munice)
Zřízení ozbrojené Národní gardy – v čele generál La Fayette
La Fayette – bojoval za americkou nezávislost, usiloval o smír mezi králem a revolucí, byl zajat Prusy a předán Rakušanům – věznili ho v Olomouci. (Po propuštění odešel do Ameriky. 1830 se vrátil)
Revoluce se přesouvá na venkov – rolníci přepadávali zámky feudálních pánů
NS – ruší poddanství a šlechtická privilegia, daně dle přijmu, uzákonění rovnosti občanů
Srpen - NS se přejmenovává na Ustavodárné národní shromáždění – začína tvořit ústavu
Součást ústavy – deklarace práv člověka a občana (např. plná občanská práva židů)
Král má již pouze odročující právo veta
V říjnu – dav putuje na Versailles (žádají chléb), král se přesídluje do Paříže
Ústava, politické kluby
1790 – Francie se stává konstituční monarchií (moc zákonodárná, výkonná, soudní)- zákony tvoří poslanci
Volební právo dle majetku – celkem asi 4miniony mužů
Decentralizace – kraje(departementy)
Systém volby i v soudnictví a armádě
Všeobecné oslovení občan
Politický klub – přátelé konstituce (Jakobíni) – velký význam, moc v rukou umírněných
Později tento klub ovládli radikálové – např Maximilien Robespierre
Další klub – Cordeliéři – např. G. J. Danton, C. Desmoulins - vliv klubu malý, přívrženci odstranění krále
Hospodářské potíže vnější ohrožení
Po rozpadu feudálního systému stát na mizině
Vyvlastnění církve – církevní jmění prohlášeno za národní
Důsledek : Rozpory z papežem, povstání na venkově, emigrace velké části duchovních a šlechty
Liberální obchodní politika: levné dovozy zboží ze zahraničí ničí domácí řemeslo
Důsledem: nárust cen základních potravin, stávky, bohadnutí obchodníků
1791 – král se pokouší o útěk – zadržen vrací se do Paříže, ozývají se hlasy pro zřízení republiky a popravu krále
Král ponechán na trůně (zatím) a stává se zajatcem Paříže
1791 – Prusko, Rakousko a německé státy – dohoda o postupu proti revoluci
Ústavodárnému národnímu shro. se mění název na zákonodárné shromáždění
Pravice a střed tvoří přívrženci monarchie, levici stoupenci republiky = girondini (mimo pařížští), z Paříže jakobíni a cordelieři
Pád monarchie
V dubnu 1792 válka mezi Francií a evropskými knížaty
Francie začátky prohrává – přívrženci republiky útočí na královský palác – berou do zajetí krále
Národní konvent –ve volbě do tohoto sněmu je volební právo pro všechny => příznivci republiky mají většinu
Národní konvent ruší již při svém prvním zasedání monarchii a zřizuje republiku – 21. Září 1792
Začíná pronásledování údajných nepřátel revoluce, aristokraté prchají, evropské vlády odvolávají své vyslance
Francouzskému vojsku se daří zbrzdit postup Pruských a Rakouských vojsk
Hymnou se stává Marseillaisa
Jakobínská hrůzovláda
Nejvlivnější skupinou Národního konventu – Girondini
Nový úkol konventu – vypracování nové republikánské ústavy
Vojenské úspěchy – dobyto jižní Nizozemí a Porýní
Král obviněn z velezrady a většinou hlasů poslán na popraviště – (jakobíni poprvé přehlasovali girondiny)
21. ledna 1793 – na náměstí revoluce král sťat gilotinou, po něm i Marii Antoinettu – jeho manželku
=> francii vypověděly válku také Velká Británie, Holandsko, Španělsko…
Na východě francie vzpoura a malá občanská válka mezi přívrženci krále a přívrženci republiky
V ostatních krajích také vzpoury proti republikánské Paříži
Girondini – zastupovali zájmy obchodníků a podnikatelů z krajů, usilovali o hospodářskou svobodu a ochranu soukromého majetku
Jakobíni – opírali se o lůzu ulice, chtěli zdanit bohaté a zavést jednotné ceny potravin
Červen 1793 – 29 nejznámějších girondinů zatčeno, odsouzeno a popraveno
Začíná vláda jedné strany
Vypisuje se nová ústava – žádné dělení moci, veškerá moc v rukách parlamentu a Výboru pro veřejné blaho
Září 1793 – zavražděn Jean Paul Marat – po jeho smrti boj proti „nepřátelům revoluce“
Výbor pro veřejné blaho vládne zemi, v jeho čele Maximilien Robespierre = revoluční teror
Revoluční soudy poslaly na smrt okolo 30 tisíc lidí
Robespierre davá popravit i své spolubojovníky na levici
1794 popraveni G.J. Danton a C. Desmoulins
Vyhlášena všeobecná branná povinnost, veškerá výroba podřízena zbrojním zakázkám
Hospodářská situace bídná
Stanoveny nejvyšší možné přípustné ceny za základní zboží, a nejvyšší možné přípustné mzdy
Dochází i k pokusu o odstranění křesťanství; zrušen církevní kalendář
V červenci 1794 Robespierrovy odpůrci v konventu odhlasovali jeho popravu gilotinou
=>konec revolučního teroru , jakobínský klub uzavřen, obnovení křesťanství
Direktorium
Četná vítězství francouzské armády
Překonány hospodářské obtíže
1796 – uzavřen mír mezi Francií a Pruskem a Rakouskem
1795 – nová ústava – značně omezovala práva méně majetných občanů (volební právo opět podle majetku)
Výkonná moc – pětičlené direktorium (rada starších) - kontrolována radou pěti set
Vláda direktoria závislá na armádě – zjednávala pořádek i ve vnitřních záležitostech
Direktorium volí jako ochránce republiky Napoleona Bonaparta
Neúroda, inflace (snížení kupní síly peněz), únava z politiky => v očích chudiny je direktorium slabé
Politická a hospodářská nejistota = direktorium se snaží zaměřit pozornost na vojenské úspěchy
Hrozilo vypuknutí občanské války
Napoleon Bonaparte požádán generály k návratu do Paříže
Konzulát
(9.listopadu)1799 provádí státní převrat = sesadil direktorium
Výkonná moc – do rukou tří konzulů; generál Bonaparte první ze tří konzulů
Nová ústava – bez deklarace práv člověka a občana; osobní svoboda pod dohledem státní policie
Silná vláda Napoleona – pořádek do státní správy, nový občanský zákoník
Velká vítězství na válečných polích (severní Italie, zisk Saska, Rýnska….)
Překvapivý přechod Alp – vítězství nad Rakouskou armádou u Merenga
Na dobytých územích vznikaly republiky s občanskými právy
1802 – Napoleon dostává doživotní hodnost konzula
Vytváří kolem sebe nový dvůr, šlechtu, emigranti se mohli vrátit, katolictví znovu podporované státem
Císařství
1804 Napoleon za přítomnosti papeže v katedrále Notre Dame prohlášen za císaře
1805 koaliční válka Francie proti britsko-rakousko-ruské koalici
Biva u Trafalgaru británie zničila většinu francouzského a špan. Vojska
Napoleon obsadil Vídeň
Prosinec 1805 – bitva u Slavkova – bitva tří císařů
Napoleon poráží rakousko-ruské vojsko =>stává se pánem velké části střední Evropy
Na dobytých územích ruší dřívější republiky a zakládá monarchie se svými příbuznými na trůně
1806 – rýnský spolek - (státy svaté říše římské bez Pruska a Rakouska) – francouzský spojenec
Koncem roku 1806 Napoleon obsadil Berlín
Svobodná už jen Velká Británie a Rusko
Pevninská blokáda proti VB a jejím koloniím
Partyzánská válka ve Španělsku – vázala mnoho francouzských sil
1809 – Francouzsko–Rakouská válka - Rakousko již tradičně poraženo
1812 – Napoleon překračuje ruskou hranici a pochoduje na Moskvu (největší armáda světa)
Vstupuje do Moskvy (Moskva bez zásob a vypálená Rusy) unavená francouzská armáda ustupuje
1813 – Napoleonova vojska prohrávají v bitvě u Lipska
1814 – protinapoleonovská koalice obsazuje Paříž (VB, Prusko, Rakousko, Rusko)
Napoleon sesazen a odchází do vyhnanství na ostrov Elba
(Francie vrácena do hranic z roku 1792 – po pádu monarchie)
Jaro 1815 Napoleon se vrací do Paříže a pokouší se znovu uchopit moc
Bitva u Waterloo poražen Brity a Prusy – zbytek života zajatcem na ostrově sv. Helena
Žádné komentáře:
Okomentovat