Stáhnout > Soubor > Uložit > Vyberte formát
POPULACE
· Je tvořena jedinci stejného druhu, kteří jsou schopni se mezi sebou rozmnožovat a plodit plodné potomstvo
· Populaci tvoří všechna vývojová stádia (prýt, květ, semeno, plod, / oplozené vajíčko, larva (kukla), dospělec)
· Kdy jedinci vytvářejí populaci:
o Žijí solitérně
o Vytváří society
§ Reprodukční skupiny: vztahy založené na pohlaví dospělých jedinců, rozmnožování + péče o potomstvo
· Rodičovský pár· Rodina (samec + samice + potomstvo, krátké rozpadá se)
· Sourozenecká (jepice, po zplození rodiče hynou)
· Příbuzenský svazek (více generací žije dohromady, lidoopi, hlodavci)
· Reprodukční kolonie (ptáci, role jsou rozděleny)
· Kolonie sociálního hmyzu (termiti, mravenci)
§ Mimoreprodukční skupiny: vytváření skupin je ovlivňováno vnitřními i vnějšími faktory
· Vytvářejí kormus („tělo“) > korálnatci (vytvářejí jedno tělo)
· Konglomerace: vytváří se vlivem nedostatku potravy, supi na mršinách, bezobratlí u rostlinných šťáv nebo třeba na vlhké půdě
· Lovná skupina: jdou za kořistí, šelmy – „smečka“, pelikáni
· Klidová skupina: při přeletu, migrace
· Přezimující skupina: netopýři (zimní kolonie), hadi, někteří obojživelníci
· Tažní: „migrace“, putují
Migrace
· Stěhování a šíření populací
· Migralita: jakékoliv přemístění jedinců
· Je ovlivněna vlastnostmi populace a působením vnějších činitelů
· Umožněna pohyblivostí nebo možnost pasivního přenosu
· Migralita živočichu:
o Pomocí: ploutví, nohou, křídel
o Pasivní přenášení větrem, vodou, případně prostřednictvím jiného živočicha
o Příčiny: klima, potrava, rozmnožování, prostor
o Rozlišuje se: emigrace, imigrace, migrace
o Impuls: teplota, délka dne, nedostatek potravy, přemnožení, nástup období rozmnožování,…
· Orientace živočichů prostřednictvím Slunce, Měsíce, hvězd, magnetických siločar, čichem, učením
· Ptáci (tahy):
o Stálí ptáci (nikam nelétají, vrabec, kos, koroptev)
o Přelétaví (podle potravy, okruh 100km, stehlík, zvonek)
o Tažní (čápi, kukačky, husy)
o Obvykle v zimovištích nesídlí
o Kroužkují se (studujeme jejich migraci)
· Ryby:
o Ke tření z moře do sladkých vod a opačně
o Anadromní ryby: z moře do řek, losos obecný
o Katadromní ryby: z řek do moře, úhoř
o Monté: larvální stádium (moře), úhoř
o Zajímavý způsob orientace těchto ryb (asi podle chemického složení vody), mnohé se vracejí do míst, kde se vylíhly
o Mořské ryby: periodické migrace obrovských hejn do míst s dostatkem potravy (sledi, sardinky, makrely)
· Savci:
o Potulky a migrace jsou vyvolané změnou potravní nabídky, případně nedostatkem vody
o Hlavně tropičtí kopytníci
o Kytovci migrují mezi tropickými a chladnými moři v souvislostech s rozmnožováním
· Obojživelníci
o Do míst rozmnožování, přezimování nebo získání potravy
o Žáby a čolci se každoročně k páření vracejí na totéž místo, do téže tůně rybníka
· Hmyz
o Aktivně: motýli (babočka), saranče, vážky
o Pasivně: drobní pavouci, roztoči, např. větrem
§ Forézie: přenášení jinými živočichy
o Masová migrace: saranče stěhovavá
· Rostliny:
o Prostřednictvím diaspor (jakákoliv část rostliny, která může vyrůst v nové jedince – semeno, výtrus, část lodyhy, cibule,…)
o Vždy pasivně (vítr – anemochorie, voda – hydrochorie, živočichem – zoochorie, člověkem – antropochorie)
· Invaze cizích druhů („irrupce“)
o Šíření nových druhů na našem území (stěhování na ta místa, která daným druhem ještě nebyla osídlena)
o Nutné vhodné abiotické podmínky, odpovídající klima
o Lumíci, hrdlička zahradní (Stř. Asie – Balkán – Stř. Evropa – VB)
Vlastnosti populace
· Hustota (denzita):
o Je dána počtem jedinců a může se vyjádřit hmotností biomasy (celkový hmotnost jednoho organismu nebo všech organismů v nějakém prostoru, biomasa – vše živé i mrtvé organického původu)
o Zjišťování hustoty:
§ Sčítání (používá se velkých, snadno pozorovatelných zvířat)
§ Vzorkování (sčítání jedinců na několika reprezentativních vzorcích a přepočtem na určitou plochu nebo objem)
§ Opakovaným odchytem značkovaných jedinců (ryby, ptáci)
§ Sledováním stop, trusu, vývržků
o Velká hustota: drobné organismy, malá hustota: velké druhy
o Pokles hustoty => problémy s vyhledáváním partnerů pro rozmnožování
o Velká hustota => přemnožení druhu – nedostatek potravy, místa na hnízdění
§ Tyto extrémy často způsobuje člověk (nadměrným lovem – medvěd, vlk, poškozením biotopu – mokřadní rostliny, zvýšenou péči a ochranou – jelení zvěř, vyhubením přirozených nepřátel – hraboš polní)
o Pro rovnováhu v biocenóze je důležité, aby se hustota jednotlivých populací udržovala v určitých mezích: homeostatické mechanismy
o Kolísání hustoty populace:
§ Hustota není stálá, mění se v určitých cyklech (populační dynamika, dáno rozmnožováním a vnějším prostředím)
§ Oscilace: kolísání hustoty během 1 roku
§ Fluktuace: kolísaní hustoty během několika let
§ Gradace: pravidelné přemnožení, bekyně mniška ve smrkových lesích (každých 7 let)
· Růst populace
o Zvyšování nebo snižování závisí na:
§ Množivost (natalita, porodnost): je ovlivňována podmínkami prostředí (vychází z vlastností druhu), vyjadřuje se počtem nových jedinců za jednotku času
· Ekologická („skutečná“) množivost je nižší než maximální
· Fyziologická množivost nebo také biotický potenciál populace – množivost, jakou má druh v optimálních podmínkách
· Bakterie: 24 h = 16 mil jedinců
· Bizon: 1 rok = 1 mládě
§ Úmrtnost (mortalita): míra uhynutých jedinců za určitou časovou jednotku
· Ekologická: je ovlivňována podmínkami prostředí
· Fyziologická: vychází z vlastností druhu
· Vysoká úmrtnost: hmyz, ryby, parazité (aby se hustota populace nezměnila, tak se rychle množí)
· Dána geneticky, vlivem prostředí, nemocemi
§ Stěhování (migrace): změny dané vystěhováním nebo přistěhováním určitých jedinců (překonali překážky oddělující sousední populace při hledání potravy nebo partnerů)
· Rozmístění (rozptyl) populace
o Rovnoměrné: výjimečně, jedinci jsou od sebe vzdáleni v určitých intervalech, často uměle (stromy)
o Náhodné: málo obvyklé, brouci potemníci v mouce (i cvrček moučný)
o Shloučené: časté, tvoří skupiny různých velikostí (savci ve stádu)
· Typy růstu populace
o Křivka tvaru J (exponenciální): strmě nahoru, chybí omezující faktory, po určité době se růst zpomalí (hranice = nosná kapacita prostředí) > kvůli vyčerpání živin,…
o Křivka tvaru S (sigmoidní): působí omezující faktory, rychlost růstu je brzděna, je docíleno rovnováhy a populace dál neroste, bylo dosaženo nosné kapacity prostředí
· Struktura populace
o Složení, udává poměrné zastoupení různých skupin jedinců v populaci
o Podle pohlaví: sexuální index, poměr samců a samic (partenogeneze – převládají samice)
o Podle sociální hierarchie: vystihuje sociální vztahy, postavení jedinců, primáti, soc. hmyz
o Podle věku: poměr věkových tříd, zjišťuje se nereproduktivní třída (pohlavně nedospělí jedinci), reproduktivní třída (schopni se rozmnožovat), postreproduktivní třída (nepodílí se na růstu populace)
Životní strategie
· Jak se organismy rozmnožují:
o r-stratégové: rychlé množení, kvantita, krátké životní cykly, rychlý růst, (hlodavci, hmyz, plevel, bříza-vzhledem k ostatním stromům)
o K-stratégové: dlouhověcí, malé množství potomstva, kvalita nad kvantitou, naplnili nosnou kapacitu prostředí, (dub, netopýr, primáti ---obrovská péče o potomstvo)
· Jak odolávají nepříznivým podmínkám:
o Stres: dlouhodobé, turbulence („disturbance“): rychlé, náhlé
o S-stratégové: odolní vůči stresu, obývají extrémní typy prostředí – pionýrské organismy (velehory, pouště)
o R-stratégové: vyskytují se na začátku sukcese (=postupné osidlování lokalit, kde „nebyl život“)
o C-stratégové: odolávají stresu i turbulenci, žijí ve stabilním prostředí s dostatečnou zásobou živin
· Stádia sukcese: S-stratégové, r-stratégové, R-stratégové, K-stratégové, C-stratégové
· Primární sukcese: zcela neosídlený biotop
· Sekundární sukcese: na osídlených, ale narušených biotopech, nahrazování odumřelého organismu, po sopečné činnosti – mrchožrouti
· Opakovaná sukcese: lom – zaroste – eroze – nová sukcese
· Klimax: vyvážené sukcesní prostředí, prales, závisí na klimatu, ale i na půdě
Vztahy mezi populacemi
· Vztahy mezi populacemi různých druhů, málokdy neutrální
· Kladné vztahy:
o Protokooperace: volné, dočasné, prospěšné sdružování populací, oba jedinci mají prospěch
§ Pštros+zebra (zrak-čich), sasanky+drobné rybky (ochrana-potrava)
o Mutualismus: vzájemné prospěšné vztahy, které jsou nezbytné (a prospěšné) pro obě populace
§ Symbióza
§ Bachořci, mykorhiza, lišejník, rak poustevníček+sasanka, opylovač+rostlina,…
o Komenzalismus: pro jeden druh nezbytný vztah, druhý nemá prospěch (ale ani mu první neškodí)
§ Hyeny+lvi, epifytní rostliny (orchideje) a liány + strom, sasanka+drobné rybky, mšice+mraveniště,…
· Záporné vztahy:
o Konkurence (kompetice): vzájemné soutěžení mezi populacemi o potravu, prostor, přístup ke světlu, vodě,… druhy mají stejné nároky
§ Káně a poštolka, housenky obaleče dubového a dospělci chrousta obecného, rak bahenní a rak říční, netýkavka malokvětá a nedůtklivá
§ Buď jeden vyhraje, nebo oba strádají
§ Může být i konkurence vnitrodruhová
o Amenzalismus (alelopatie, antibióza): vztah mezi dvěma populacemi, kdy jedna vytváří chemické látky, jimiž potlačuje růst druhé populace a omezuje jeho životnost (pomocí produktu metabolismu)
§ Trnovník akát (kolem něj nic neroste – celá jedová rostlina krom květů), vydra říční, bobr, želvy nádherné, bakterie a houby (antibiotika!, omezují růst konkurenčních mikroorganismů), sinice (zabíjí plůdky drobných ryb)
o Predace (kořistnictví): prospěšné pro populaci predátora, udržuje se rovnovážný vztah mezi predátorem a kořistí
§ Predátor: lepší smysly,…
§ Kořist: obranné mechanismy (krunýř, zbarvení, mimikry, autotomie – odlamování končetin,… ostny, trny)
o Parazitismus: parazit + hostitel, dočasné i trvalé, parazit bývá menší než hostitel, jednostranný vztah
§ Ektoparazit: blechy, vši, klíšťata
§ Endoparazit: hlístice, ploštice
§ Hyperparazit: parazit má v sobě dalšího parazita (pes-blecha-tasemnice)
§ Holoparazit: živí se výhradně paraziticky, podbílek šupinatý, kokotice evropská, zárazy
§ Hemiparazit: jmelí
§ Fakultativní: můžou, nemusí, pijavky
Žádné komentáře:
Okomentovat