Osvícenství a absolutismus

Osvícenství

·         Osvícenství (18.stol)= myšlenkové, kulturní, pol. a hospodář. hnutí,  lověk se řídí rozumem než vírou,tolerance, cílem je důstojný život na zemi

·         Kolébkou je Anglie a Francie

Přírodovědecké objevy

·         Hmotné zlepšení živ. podmínek, pokrok v přírodních vědách = utřídění chem. prvků, vědecké rozdělení rostlinstva, pokusy s el. proudem (galvanický článek, hromosvod), parní stroj (1765-  J. Watt) 

·         Bratři Montgolfierové: Fr, 1783 – objev horkovzdušného balónu

Osvícenci o společnosti

·         Předchůdci - John Lock: veřejná moc pochází z lidu, nikoli od Boha (O vládě, 1689)

§  Náb. svoboda, svoboda vytvářet soukromé vlastnictví

§  Doporučoval dělbu moci ve státu

·         Montesquieu: (O duchu zákonů, 1748) – rozdělení státní moci na zákonodárnou (legislativa), výkonná (exekutiva) a soudní (jurisdikce) => základ pro budoucí konstituční monarchie (moc panovníků omezena ústavou (konstituce) a parlamentem

Encyklopedisté

·         Církev je přežitek; vzdělanci=latina; šlechta, diplomati = francouzština

·         D. Diderot, P. Holbach, C. A. Helvétius, J. d’Alembert  => (1751-72)vydali Encyklopedii aneb Racionální slovník věd, umění a řemesel

·         J. J. Rousseau: návrat k přírodě, zrušení soukromého vlastnictví, přímé rozhodování lidu o věcech veřejných

Absolutismus

·         Je forma či způsob vlády přisuzující panovníkovi veškerou moc a suverenitu, není ničím omezován a nemusí se zpovídat

§  Posílená moc panovníka

§  Armáda a byrokracie

§  Centralizace

§  Zvýšení a pravidelnost daní

·         Osvícení myslitelé navrhovali spravedlivěji uspořádaný stát

·         Absolutní monarchové: 18. Stol, odvozovali svou moc od Boha

·         Společnost byla rozdělena na stavy: vládnoucí, zástupce Boha na zemi (kněží) a pracující

Osvícený absolutismus

·         Josef II., pruský král Fridrich II. a ruská carevna Kateřina II. byli vychováni v duchu osvícenství, starali se o zlepšení životních podmínek

·         Osvícenské společenské a hospodářské reformy vycházejí z nařízení absolutistických vládců

Doznívání baroka, rokoko a klasicismus

·         Barokní katolická a střízlivější protestantská zbožnost

o   Církev zasahuje do školství, latina

·         Vznik rokoka: ústup od náb. témat, zobrazení pozemského života, umírněnější linie

o   Dvorské společnosti: vzor pro vyšší vrstvy (móda, paruky, Versailles)

o   Nákladné zámecké stavby, italská opera a francouzská komedie

·         Klasicismus: pravidelnost (antická a renesanční) a uklidnění, typický pro osvícenství

=> za Marie Terezie Pražský hrad, zámky Lobkoviců v Roudnici nebo v Hoříně v Polabí, kolovratský Rychnov nad Kněžnou, althanovský Vranov nad Dyjí

·         Vznik rokoka: ústup od náb. témat, zobrazení pozemského života, umírněnější linie

Vznik národních kultur

·         Používání národního jazyka v literatuře; tvorba románů, básní a dramat

·         Dánsko, Polsko, Rusko, Nizozemí a německy mluvící země Evropy

·         Literatura: G. E. Lessing, F. Schiller, J. W. Goethe; Hudba: J. S. Bach, W. A. Mozart (opery)

VELKÁ BRITÁNIE A VZNIK USA

Spojené království Velké Británie

·         1707: vznik (Anglie se Skotskem)

·         18. stol: země bez náb. a pol. útisku;převaha na moři, zámořský obchod, klid uvnitř země (rovný boj o moc , parlament – dvě skupiny toryové a whigové)

·         Vynález tkalcovského člunku, tavba žel. rudy v peci, parní stroj => vznik průmyslových středisek: vodní toky a uhelná ložiska

o   Manchester, Leeds, Birmingham, Sheffield

Soupeření o nadvládu v zámoří

·         Nechtěli vzrůst moci Francie

·         Soupeřili v S Americe, Z Africe a Indii (1763: vítězství VB)

·         Obchod s černými otroky: nákup v Africe a prodej jako levná pracovní síla na americké platáže

·         Do Evropy: třtinový cukr, kakao, tabák, rum, káva

Britské kolonie

·         První Virginie (založena 1607 – LOS), druhá Irsko, další Bermudy, Bahamy a Jamajka, Gibraltar (1704 – válka o šp. dědictví), Indie (1763 – sedmiletá válka), Kanada (pův. francouzská, 1763)

·         Východoindická společnost

·         1788: trestanecká kolonie v Austrálii a na Novém Zélandě (původně Amerika, ale nechtěli další trestance, tak se našlo nové místo = Austálie)

Americké osady

·         Pobřeží: od Kanady až po Floridu = ovládáno VB

o   S: kalvinističtí puritáni, farmářský charakter

o   J: bohatí statkáři, plantáže (bavlník, tabák a rýže), otroci

·         Polovina 18. stol.: poč. obyv. 2,5 mil (z toho 300 tis otroků), většina anglosaského původu, také Němci a Holanďané, Skotové a Irové, minimálně z jižní a východní Evropy

Počátky odporu osadníků

·         Možnost obchodu pouze s mateřskou zemí (nákup i výkup), nemohli podnikat

·         1765: kolkovní daň – odpor; nemůžou zdaňovat někoho, kdo nemá zastoupení v parlamentu

o   Odvolána, namísto:dovozní cla => bojkot anglického zboží (1773: bostonské pití čaje)

Boj za svobodu a nezávislost

·         1774: kongres všech třinácti kolonií – myšlenka úplného rozchodu s mateřskou zemí

o   Vytvořeno vojsko, v čele G. Washington => 1775: válka za nezávislost

o   4.července 1776: Prohlášení nezávislosti amerických osad – vznik USA

·         Jejich povstání bylo v r. 1777 potlačeno

·         Bitva u Saratogy (1777): G. Washington vítězí a získává voj. podporu Francie, Španělska a Holanska

·         1787: přijata americká ústava, nový stát je spolkem státu (zákonodárství: Kongres)

·         První prezident: George Washington

Osídlování amerického západu

·         1803: USA kupuje Lousianu od Francie a získává dvojnásobnou velikost

·         40. léta 19. stol: expanze do Texasu a Kalifornie (před tím patřily Mexické republice – 1821 osamostatnění od Španělska); železnice

·         Zhoršování vztahů s indiány = vznik rezervací

MOCENSKÝ VZESTUP PRUSKA

Územní roztříštěnost Německa

·         18. stol: velké množství malých států a svobodných měst (Hamburk)

·         Nejvýznamnější státy: Bavorsko, Prusko, Sasko, Hannoversko, Bádensko, Wurttembersko a Falc

·         Někteří panovníci vládli i jinde: Sasko x Polsko; Hannoversko x Anglie; Braniborsko x Prusko

Svatá říše římská

·         = SŘŘ národa německého; hlavou byl římsko-německý císař (od 15. stol.– Habsburkové)

·         Panovník volen na doživotí kurfiřtským sborem (18. Stol. – 9 kurfiřtů)

·         1740: vymřeli Habsburkové po meči (poslední byl Karel VI.)

Vzestup Pruska za Fridricha II.

·         Prusko: tři části – 1.Braniborsko, Pomořansko (hl. město Berlín) 2. východní Prusko 3. Severní Porýní

·         Silné díky armádě a úsporné finanční politice dvora

·         1740: Fridrich II. Králem (sám se považoval za prvního služebníka státu – osvícenství), chránil zemědělství a manufakturní výrobu, stavěl průplavy a splavňoval řeky =>podpora obchodu

·         Po vymření Habsburků využil situaci a zaútočil na Marii Terezii, aby získal její dědictví po otci

Války o rakouské dědictví

·         1740-45: slezské války: mezi Pruskem a habsburskou monarchií

o   Nejdříve (1741)Fridrich II. s bavorským kurfiřtem Karlem Arlbrechtem obsadí Horní Rakousko a Čechy

o   Poté (1742) Marie Terezie za pomoci uherských stavů dobývá Bavorsko a Prahu

·         1742: vratislavský mír: Marie Terezie dala většinu Slezska a celé Kladsko; pomoc VB

·         Druhá slezská válka – 1744: Fridrich pronikl do Čech a obsadil Prahu

o   Ukončena v roce 1745 drážďanským mírem

·         Válka pak pokračovala v Nizozemí a Itálii, konec v roce 1748 mírem v Cáchách, MT přišla o některé Šp. državy =>definitivně uznána dědičkou Karla VI.

Sedmiletá válka

·         1756:válka s Pruskem, vojka pronikají do Saska a co Čech; červen 1757: poražena u Kolína

o   Střídavé boje na území Saska, Pruska a Slezska

·         1763: podepsán mír, který potvrzoval Prusku zisk Slezska a Kladska

·         1763: podepsán mír mezi Francií a VB (vzrostla o Kanadu, osady okolo Floridy a část Indie)

OSVÍCENSKÝ ABSOLUTISMUS V HABSBURSKÉ MONARCHII

Nástup Marie Terezie

·         1740:nástup na trůn habsburské monarchie (rakouské, české, uherské a italské země + J Nizozemí)

·         Dvorské úřady: spravování jednotlivých zemí říše; šlechtické stavovské sněmy

Terezínské reformy

·         Ovlivněny franc. osvícenstvím; zasáhly armádu, školství a hospodářství; cíl: centralizace

·         Nástup císařských úředníků

·         Sčítání lidu a půdy, zlepšení pracovních podmínek =>zvýšení daní

·         Odstraněno mučení, církev slouží státním záměrům, manufakturní podnikání, sjednoceny míry a váhy, zrušeny vnitřní cla, povinná školní docházka (1744, 6-12 let), nový robotní řád (1755)

Josefínské reformy

·         1780: nástup, smrt MT

·         1781: svoboda náboženství = toleranční patent; zrušení neprospěšných klášterů

·         1.11.1781: zrušeno nevolnictví (poddanství a robota zůstává, netřeba se dovolovat)

·         Posílil správní centralismus (zavedl magistráty); zrušené kláštery = kasárny, nemocnice, chudobince a nalezince

·         Emancipoval židovské obyv. = zrušeno jejich soudnictví, přístup ke studiu, zrušeno diskriminační označení a zákaz vycházení, německá jména (80. léta 18. stol.)

·         1790 únor: Josef II. Umírá, nastupuje Leopold II. – do té doby vládl v Itálii

ČESKÉ ZEMĚ VE DRUHÉ POLOVINĚ 18. STOLETÍ

Obyvatelstvo českých zemí

·         Konec 18. stol. asi 4 mil obyvatel

·         Vnitrozemí: čeština; zemědělství, rybníkářství, železářská výroba

·         Pohraniční a hornatější oblasti: němčina; chov dobytka, len, výroba pláten, sklo, porcelán

·         Většina obyvatelstva žila na venkově; města – Praha, Brno, Teplice, Karlovy Vary

·         Guberninium- sídlo v zemském hlavním městě, příkazy z Vídně

o   Krajští hejtmanové – královská města (Litoměřice, Písek, Loket)

o   Panství: nejnižší správní jednotka, vlastní soudy a policie (vrchnost)

·         Daně = 1/3 hosp. majetku; robota = povinnosti vůči vrchnosti, nucená práce zdarma

·         1775: povstání na náchodském panství, davy ozbrojených sedláků =>rozehnáni u Chlumce

Robotní patent

·         Srpen 1775: MT vydává robotní patent

·         Výši robotních povinností určovala velikost selského majetku

·         Peněžní renta (možnost vykoupit se z roboty)

·         Přispěl k úplnému zrušení nevolnictví (1781, Josef II.)

Náboženská tolerance Josefa II.

·         13. Října 1781: toleranční patent; povoleni luteráni, kalvinisté a řecko-ortodoxní

·         Listopad 1781: zrušení poloviny klášterů (Břevnov, Broumov, v Sázavě, sv. Jiří na Pražském hradě a na Zbraslavi u Prahy)

Osvícenství v Čechách a počátky českého národního obrození

·         70. léta 18. stol.: Česká učená společnost – zkoumání českého jazyka, dějin a literatury

·         Josef Dobrovský – Dějiny českého jazyka a literatury; F. M. Pelcl

·         Velký počet německy mluvícího úřednictva (germanizace) => snaha povznést české národní písemnictví

·         1782: Pražské poštovské noviny – psány česky, vydavatel V. M. Kramerius (také Česká expedice – nakladatelství a knihkupectví); Vlastenecké divadlo = Bouda

RUSKO ZA KATEŘINY II. A DĚLENÍ POLSKA

Nástup Kateřiny II. Veliké

·         Němka

·         Manželka Petra III., nastoupila na trůn po svržení a zabití manžela

·         Připojila k Rusku Litvu, Bělorusko, větší část Polska, pobřeží Černého moře, Podolí a Aljašku

·         Nakloněna osvícenství, usilovala o zlepšení obchodu, řemesel a reorganizaci armády

Reformy Kateřiny II.

·         Kníže G.A. Potěmkin: „spoluvládce“, bojoval v Turecku, 1783: reformoval armádu, PODVÁDĚL

·         Úspěšná zahraniční politika (zlikvidován polský šlechtický stát, 1795) = Nové Rusko

·         Gubernie: nové správní celky, podléhaly přímo carevně; odebrání majetku klášterům; nové zbrojní manufaktury (Ural)

·         Selské a kozácké povstání Jemeljana Pugačova (1771-74) zabránilo reformovat venkov

Šlechtická republika v Polsku

·         Za Jagellonců mocná říše (Polsko, Litva, Bělorusko a Z Ukrajina)1572 vymřeli

·         Volební monarchie => slabé postavení krále; zemi ovládaly nejsilnější šlechtické rody (Potčtí, Czartorýští)

·         1764: zvolen Stanislav II. August Poniatowski – oblíbenec Kateřiny II.

o   Konflikt mezi Ruskem podporovanými pravoslavnými a katolickou šlechtou

·         Zmatku využil Fridrich II. a navrhl Rusku rozdělení slabého Polska

Zánik polského státu

·         1772: podpis smlouvy, kdy Rusko zabralo východ Polska

·         1793: druhé dělení, mezi Prusko a Rusko

·         Další dělení vyvolalo povstání polské šlechty - Tadeusz Kościuszk – generál, američan, 1793: porazil Rusy, polaniecký univerzál (přislíbená svoboda),1794 povstání poraženo = třetí dělení Polska(1975) =>Polský stát zmizel z mapy Evropy (rozdělen mezi Rusko, Prusko a Rakousko)