ANGLIE
Anglická revoluce
· V době, kdy končila třicetiletí válka (40. Léta 17. Století)
· Po smrti Jakuba I. (1625) nastoupil na trůn Karel I.
· Důvody:
o Parlament býval svoláván před vybíráním mimořádných daní => Stuartovci (Jakub I.) nedbali na parlament, špatně hospodařili
o Hvězdicová komora: stála při králi, zbavovala jej nepřátel
o 1640: Král (Karel I.) svolal parlament (chtěl vypsat mimořádné daně na armádu k boji se Skotskem) – Parlament souhlasil pod podmínkou, že bude potrestána hvězdicová komora = král rozpustil parlament
o Boj se Skotskem přiměl krále znovu svolat parlament = „dlouhý parlament“ (funkční až do r. 1653), zrušena hvězdicová komora, rozpuštěna královská armáda, král se vzdál práva zrušit parlamentní zasedání
o Stoupenci krále (část šlechty, anglikánská církev, SV) X stoupenci parlamentu (většina měst, J, JV, podnikatelé, protestanti – puritáni (usilovali o nápravu církve, radikální, prosazovali morální zásady, pracovitost, vzdělání, proti absolutistické formě vlády)) => občanská válka
o Parlament – presbyteriáni (mírnější, nezavrhovali vládu králů, po pádu Cromwellovy diktatury se zasadili o návrat Stuartovců), independenti (neuznávali krále), levelleři (stejná práva pro všechny)
· První 2 roky: převaha královské strany (vojevůdce Ruprecht Falcký)
· 1645 : bitva u Naseby, vyhrála armáda parlamentu (O. Cromwell)
o Karel I. uprchl do Skotska, ale byl zajat a vydán parlamentu
· Parlament nebyl jednotný, nemohl se shodnout => král znovu uprchl, znovu se začalo válčit (druhá občanská válka), parlament opět zvítězil, král opět zajat a tentokrát popraven (1649)
· Independenti: nejsilnější, vznik republiky (1649)
Anglická republika
· Vznik byl výsledek spolupráce independentů s levellery (tím jejich spolupráce skončila)
· Cromwell rozpustil parlament (1653), svolal parlament jen ze svých stoupenců (1654), ten pak také rozpustil a stal se lordem protektorem
· Vnitřní politika:
o Potlačení opozice
o Irsko: anglická kolonie (r. 1652 bylo potlačeno povstání)
o Skotsko: splynulo s Anglií v jeden stát
· Mezinárodní politika
o Zaměření na obchod
o Posílení námořnictví
o „Navigační akta“ (Když loď plula pod britskou vlajkou, tak musela vyložit zboží v britském přístavu) => válka s Nizozemím (Britové vyhráli)
o Smlouva s Francií (společný nepřítel = Španělsko)
Anglie královstvím
· 1658: Smrt Olivera Cromwella, nastoupil syn Richard = sesazen (r. 1660 Skotové obsadili Londýn, dosadili Karla II.)
· Anglie byla zpět monarchií = na trůně Karel II. (1660, Stuartovec)
· 1685: Jakub II. (chtěl zavést zpět katolictví)
· 1688: Slavná revoluce, sesazení Jakuba II., posílení vlivu parlamentu
· Nástup protestantského krále Viléma Oranžského (Vilém III.)
· Strany v parlamentu: toryové (konzervativci) a whigové (liberálové)
· „Zákon o právech“: v souvislosti s korunovací VO, panovník nesměl rušit a vydávat zákony, vypisovat daně a udržovat vlastní vojsko = konstituční monarchie
· 1707: Spojené království VB (Anna Stuartovna)
o Skotsko: král, ale jinak nezávislí (vlastní parlament)
o Irsko: kolonie
· 1714: Jiří I. Hannoverský (Němec)
o Potomci (Windsorové) vládnou ve VB dodnes
o Vznikla oficiální parlamentní opozice (právem a povinností byla kritika vládní politika), zrušena cenzura
· Volební právo bylo podmíněno vysokým majetkovým cenzem (muž vlastnící nemovitost)
· Snaha oslabit postavení Francie a Nizozemí v mezinárodním obchodu
EVROPA VE DRUHÉ POLOVINĚ 17. A NA POČÁTKU 18. STOLETÍ
Počet obyvatel, zemědělství
· Úbytek obyvatelstva, Čechy > až 30%
· Následek třicetileté války: hladomor (=>epidemie)
· Šlechta: snaha o přežití, nevolnictví (poddaní se nesměli stěhovat, bez svolení vrchnosti se nesměli ženit, omezení práv, robota)
· Selské bouře: protesty (i před robotním patentem)
· Robotní patenty (1680): poddaní museli pracovat „jen“ 2 dny v týdny = > selské bouře (Chodové – 1693-95)
· Nové zemědělské postupy: střídavé hospodářství (střídání druhů plodin, nahrazení trojpolního systému)
· Nové plodiny: brambory, kukuřice
· Z Evropa: dříve (volnější poddanství), do střední a V Evropy se změny dostaly později
· Rusko a Polsko: nejtužší nevolnictví
· Anglie: farmářský systém (pronajímání půdy svobodným nájemcům)
Manufaktury
· Jeden výrobek – více osob
· Rozptýlené manufaktury: někdo zpracovával len, jiný sušil, jiný dělal nitě,… => na různých místech
· Soustředěná manufaktura: počátek továrny
· Hlavně textilní průmysl
· Zpracování rud, hutnictví, sklářství
Obchod
· Odehrával se v přístavech (Liverpool, Londýn, Amsterodam, Lisabon, Paříž, Lyon, Hamburk, Štětín, Stockholm)
Věda
· Isaac Newton – astronom, fyzik, matematik, gravitace, mechanické poučky
· Robert Boyle – vztah mezi tlakem a objemem plynu
· Robert Hook – deformace těles
· Otto von Guericke – vývěva
· Denis Papin – tlakový hrnec
· Vznik vědeckých společností – Královská společnost (Londýn, 1662), Královská akademie (Paříž, 1666)
· Polyhistorové – učenci, kteří objímali svými znalostmi téměř všechny oblasti lidského vědění
· René Descartes, Thomsa Hobbes, John Locke – filosofové
· Leibniz – logika
· J. A. Komenský
Náboženství
· Často vedle sebe žili obyvatelé různých vyznání
· Špatné soužití s Židy (= uzavřené ghetta)
ZÁPADOEVROPSKÉ STÁTY
Absolutismus a parlamentarismus
· Anglie + Nizozemí => odstranění centralistického a absolutistického systému, zvýrazněná moc parlamentu
· Absolutismus – ve mnoha evropských státech, panovník měl v podstatě neomezenou moc, sněmy měly omezený vliv (povolování daní, posuzování některých dílčích otázek)
o Zrodil se v habsburském Španělsku
Mezinárodní situace
· Velmoci: Francie, Nizozemí, Švédsko
· Portugalsko: období úpadku, Nizozemci obsadili jejich kolonie v nynější Indonésie
· Španělsko: rozsáhlé kolonie, ale špatné hospodaření, nerozvíjeli vlastní výrobu, epidemie
o Vymřela dynastie Habsburků – od r. 1701 (do 1714) války o španělské dědictví (Habsburkové vs Bourboni), zvítězila Francie (mohli dosazovat krále, ale ten nesměl zároveň vládnout Francii)
· Francie (2. Pol. 17. Stol)
o Kardinál Jules Marazin – nevysvěcen na kněze, absolutismus, úpadek Francie, rozvoj věd a umění
§ 1648-53: domácí válka ve Francii
o Ludvík XIV. – „Král Slunce“, „Stát jsem já!“, pyšná, bohatá Francie, absolutistický vládce, velké projekty, opíral se o stálou armádu, policii, státní úředníky, katolickou církev, došlo ke zvýšení státních výdajů
§ 1685 – zrušil edikt nantský (zajišťující svobodu pro nekatolíky – hugenoty) = Francie se stala výrazně katolickou
§ Versailles – panovníkovo sídlo
§ Expanze – snaha zajistit „přirozenou hranici na Rýně“ (=zisk Alsaska, Štrasburku, část J Nizozemí)
o Jean Baptiste Colbert = „merkantilismus“ => podpora vývozu, omezení dovozu (cly)
· V Evropa: vzniklo Prusko (spojeno s Braniborskem)
· Střední Evropa: Habsburkové, problém s Turky
EVROPSKÝ SEVER A VÝCHOD V LETECH 1648-1740
Rusko
· Dochází k upevňování moci státu
· Moskevská knížata = carové
· Nemají přístup k moři (v době Moskevské Rusi)
· 17. Stol. = katastrofální situace
· Alexej Michajlovič = válka s Polskem, dobyl Ukrajinu (1654)
· Car Petr I. (dynastie Romanovců): výboje na S a dále na J
o Dobyl ústí řeky Don do Černého moře (město Azov) = získal přístup k moři
Severní válka
· Rusko chtělo přístup k Baltskému moři – narazilo na Švédy
· Švédové – Karel XII. : expanzivní politika
· Severní válka: 1700, trvala více jak 20 let, v první fázi vyhrávalo Švédsko
o 1700: bitva u Narvy (vyřazení Ruska a Dánska)
o Švédové proti Polsku – vyhnání polského krále Augusta II.
o 1703: car Petr Veliký založil na pobřeží Baltského moře nové hlavní město – Sankt Petěrburg (Petrohrad)
o 1708: znovu propukla válka
o 1709: bitva u Poltavy, Karel XII. Byl donucen kapitulovat, konec švédské nadvlády v baltské oblasti
o 1718: smrt Karla XII., otevření cesty k mírovému jednání
o 1721: mír uzavřený v Nystadu, Rusko mělo definitivní přístup k Baltskému moři
Polsko
· Krize, rozsáhlé ztráty území
· Odvrácení Švédské hrozby díky obraně kláštera na Jasné Hoře (Čenstochová)
· Anarchie
· Domácí šlechta – jejich politika vedla k zániku polského státu
HABSBURSKÁ MONARCHIE
Absolutismus, centralismus
· „Podunajská monarchie“ sdružující jiné různorodé státy a národy
· Oslabení stavovské moci v jednotlivých zemích (významné postavení pouze v Uhrách)
· Rekatolizace – snaha o jednotnou víru
Válečné konflikty
· Z: konflikt s Francií
· V: turecké nebezpečí, stavovská povstání (Uhry)
· Snaha udržet si velmocenské postavení v Evropě a zajistit celistvost monarchie
· Leopold I. (1657-1705): boj s osmanskou říší
o 1663: Turci pronikli hluboko do Uher, dobyli pevnost Nové Zámky
o 1664: Turci byli donuceni uzavřít mír
o Imre Thököly: odboj uherské šlechty, Turci jej uznali uherským králem
o 1683: turecká vojska (vedene Karem Mustafou) pronikla bez potíží až k Vídni = obrana Vídně byla považována za věc celého Z křesťanstva -> Vídeň ubráněna
o Habsburkové ovládli celé Uhry a postupovali na Balkán
o Evžen Savojský: vojevůdce, úspěchy na Balkán
· Ztráta vlivu ve Španělsku
Vnitřní poměry
· Karel VI.: snaha udržet vládu nad celým středoevropským soustátím, neměl syna
o 1713: „pragmatická sankce“ (panovnická práva přecházela v habsburském rodě na prvorozené dítě)
o Hospodářská krize = centrální hospodářství (merkantilismus)
Země Koruny české
· České království, Morava, Slezsko – z právního hlediska samostatné útvary v rámci habsburské monarchie
· Stavovské práva přebíraly ústřední úřady ve Vídni
· Úpadek královských měst, ekonomiky
· Venkov: poddaní, někdy měli výrazný majetek a i přesto museli robotovat, svobodní – mlynáři
· Zvýšení robotních povinností – povstání (největší v roce 1680, poté povstání Chodů)
· Zakládání prvních manufaktur (nejstarší – Brno, 1663)
· Dovršení rekatolizace (misionáři)
· Zřízení nových biskupství = Litoměřice, Hradec Králové
· Antonín Koniáš = spálil přes 30 000 knih! („kacířské“)
· Morava a Čechy se změnily v katolické země
· Slezsko: odlišná situace, luteránství
· 1729: svatořečení Jana z Nepomuku
· Tajný nekatolicismus – výjimečně
· Rostl podíl německy mluvících obyvatel
· Kolem r. 1700: Němci = 30% obyvatel
BAROKO
· Od druhé poloviny 16. Století
· Architektura
o Monumentální stavby, zámky, městské paláce, především ale církevní stavby
o Gian Lorenzo Bernini: kolonáda u chrámu sv. Petra (Řím), Fontána čtyř řek (Řím)
o Francesco Borromini
o Jules Hardouin-Mansart: zámek Versailles
o Louise Le Vau
o Christopher Wren: Anglie, Chrám sv. Pavla v Londýně
o Jan Bernard Fischer z Erlachu: letní hab. Sídlo v Schönbrunnu, kostel sv. Karla Boromejského
o Dientzenhoferové
· Malířství
o Odvíjelo se od Carravaggia („Kladení do hrobu“)
o Biblická tématika, antické dějiny
o Rembrandt („Danae“), Rubens, Diego Velásqueze
· Literatura a hudba
o Obtížná literatura
o Barokní drama: Pedro Calderón de la Barca (220 her, „Život je sen“), Moliére („Lakomec“)
o Alessandro Scarlatti: opeta
o Johann Sebastian Bach
o Georg Friedrcih Händel
· České země
o Literatura: především vzdělaní kněží (hlavně jezuité)
o Bohuslav Balbín: vlastenec (psal latinsky), „Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého“
o Tomáš Pěšina z Čechorodu: věnoval se moravským dějinám
o Adam Michna z Otradovic: duchovná lyrika, „Chtíc, aby spal“
o Bedřich Bridel: „Co Bůh? Člověk?“
o Lurago: architekt, podílel se na stavbě Klementina
o Caratti: Černínský palác
o Jan Blažej Santini: kostel sv. Jana Nepomuckého v Zelné hoře
o Dientzenhoferové: chrám sv. Mikuláše (Praha)
o Postaveno mnoho synagog
o Jan Jiří Bendl: sochař
o Ferdinand Maxmilián Brokef: sochy na Karlově mostě
o Matyáš Bernard Braun: socha Marnotratný syn
o Malíři: Karel Škréta, Jan Kupecký, Václav Vavřinec Reiner, Petr Brandl
o Hudba: Pavel Josef Vejvanovský, Jan Dismas Zelenka
Žádné komentáře:
Okomentovat